Weekend in London
How amazing the London city is! 
So many cultures and kinds of English accent.
So beautiful architecture that reminded me the stories of Sherlock Holmes when passing thru the streets of old London.
Ubiquitous runners wearing only the shorts and shirt while the temperature outside does not ascend ten degrees.
Curious squirrels in the park that we fed by hand. Young people dancing on the streets listening the rhythms of the djembe drums.
So large underground known as the London Tube. It's a different world for me as a guy from the small town Třinec. Even Prague is
a village compared to London. Realise that the london population is as high as all the Czech population!
I must admit that I want to return to London sometime again! 
Look at a couple of pictures → I took.
Milan
14.-15. 1. 2012 | Vstup do galerie →
Podzim na Filipce
Neuvěřitelné! Šestý listopad a venku devatenáct stupňů, obloha vymetena. Nevyrazit do přírody,
to bychom byli blázni. A jakože s Anet blázni nejsme (možná trošku jinak ), vydali
jsme se na procházku na Filipku, kde jsme věřte nevěřte oba ještě nikdááá nebyli. Mimochodem, od 5bv jsem na hory patu nevytáhnul.
Že bylo krásně se sami přesvědčte na fotkách →
Milan
6. 11. 2011 | Vstup do galerie →
Víkend v Paříži
Bonjour! Ani nevím jak, ocitl jsem se s třema krasavicama v Paříži! 
Vlastně ještě teď nevěřím, že jsem tam byl. V tom městě jsou miliony věcí a míst, které můžeme
celý život objevovat. Prošli jsme historickou částí Paříže, navštívili Notre Dame, ale zvoníka
od matky boží jsme nezahlédli, spatřili jsme na vlastní oči Monu Lisu v Louvru, prošli se po Champs Elysées,
po zahrádách ve Versailles, rozhlédli se po Paříži z Eiffelky, pluli po Seině, prosvištěli Pařížským metrem,
nechali se ohromit krásou interiéru chrámu Sacre Coeur 
, usedli a rozjímali u písní Edith Piaf,
které nám v jedné restauraci na Monmártru k večeři zpívala jedna zpěvačka v doprovodu zdatného klavíristy.
Prostě úžasný! I počasí krásně vyšlo! Podívejte →
Milan
20.-23. 10. 2011 | Vstup do galerie →
5 Beskydských vrcholů 2011
Poslední velký podnik v tomto roce. Po úspěšně zvládnuté B7 jsme nadšeně vyšli opět do Beskyd.
Počasí vskutku přálo ... sníh, déšť se sněhem, mlha, teplota kolem nuly, bláto. Radost pro všechny extrémisty. 
Tento ročník jsem se vykvák na tahání zátěže v podobě foťáku, takže reportáž bude stručná. Bylo hnusně, kosa, šlo se přes
Čantorku, kterou jsem tento rok nechtěl ani vidět, při cestě na třetí vrchol mě to už nebavilo, Honza mě zgichal bahnem až do vlasů,
v pravidelných intervalech mě sral, na Girové jsem toho už měl plnou prdel. 
Ale zas, co nás nezabije, to nás posílí.
Ale zažili jsme i veselé chvíle, třeba když jsme si s jiným týmem asi hodinu říkali hlášky z červeného trpaslíka, ale hlavně když
pro nás přijela má strážná andělkyně Anet 
a zavezla nás ze základny domů. 
Pár souvisejících odkazů:
Milan
14.-15. 10. 2011
Beskydská sedmička 2011
Jak asi víte, minulý rok se nám z mnoha možných důvodů (čti výmluv) nepodařilo B7 dojít.
A určitě taky víte, že nás to nezlomilo a už od ledna jsme tvrdě makali. Tento rok jsme si v rámci B7 vytýčili jen jednu metu,
a sice přejít všechny ty zatracené vrcholy a pokořit cíl. A zvládli jsme to!!!
... i přes to, že Libor trasu docela přitvrdil.
Co nás po cestě potkalo a jaká to vůbec byla dřina, to prozradí video →, až ho nějak sestříhám 
Milan
2. 9. 2011 | Vstup do galerie →
Návrat do Vysokých Tater
Po třech letech jsme se vrátili zpět do Vysokých Tater s hlavní misí pokořit vrchol Rysů, který nám zůstal tehdy odepřen.
Tentokráte jsem si opět koupil opalovací krém, takže jak se dalo čekat celý pobyt prochcalo. Ale pozor, byl voděodolný!
Nicméně tento nečas se v konečném ohlédnutí ukázal jako to nejlepší počasí, které jsme si mohli přát, a máme na co vzpomínat!
Nebudu více prozrazovat, jukněte na fotky a naše komentáře pod nimi.
Milan
27. 7. - 3. 8. 2011 | Vstup do galerie →
[27. července 2011] Tak máme za sebou zátěžový test na Klinice sportovní medicíny v Ově →.
Odešli jsme s úsměvem na tváři, protože vyšetření našich srdcí ukázalo, že jsou zdravá a můžeme se tak věnovat náročným vytrvalostním sportům.
A některé údaje z našich zátěžových testů jsou následující:
- Milan: 4.5 W/kg (323 W), TF max 180, VO2 max 52.8, ANP 168, MET 15,1
- Honza: 4.4 W/kg (329 W), TF max 192, VO2 max 53.0, ANP 170, MET 15,1
Ne, tak zůstaňme nohama při zemi, že?
Špacír na Lysou a zpět
Svítí, svítí slunce nad hlavou, nad hlavou, svítí až háj se zelenááá.
Tak nám zrušili organizátoři Na Špacír. Nohy se nám třásly na 100km pochod, ale prý byl takový zájem, že
by to organizátoři neuorganizovali či co. No tak jsme se rozhodli už jednou rezervovaný čásek využít jak jinak stále pochodově a vydali jsme se na náš vlastní
špacír z Třince na Lysou Horu přes Slavíč a Bílý Kříž a stejnou pěšinou zpět. Podle mapy jsme odhadli délku na přibližně 75km, ale asi to bylo krapánek víc.
Vyrazili jsme za tmy ve dvě ráno v sobotu 7. 5. 2011. Samozřejmě na srazu se opět potvrdil jeden velmi
zajímavý zákon a sice, že ten kdo to má nejblíž, dorazí poslední ... že jo Martine!
No a jak jsme se měli a jak se ze svěžích energií a optimismem nabitých chalanů stávali postupně blázni a nakonec únavou zřízené trosky, na to se podívejte
v našem krátkém sestřihu →.
Milan
7. 5. 2011 | Vstup do galerie →
Soustředění v Horoškole Libora Uhra
Skvělé!!! Podařilo se nám dostat mezi účastníky vůbec prvního soustředění a horotreku s Liborem Uhrem v jeho horoškole na Starých Hamrech.
Byla to pro nás nejen čest ale také skvělý zážitek, po kterém se horkotěžko přepínalo do reality. Tomu, že v pondělí půjdem zase do práce, se nechtělo uvěřit.
A i když to byl vůbec první kurz a tu a tam se ladily mouchy za pochodu, bylo to naopak ještě lepší! A vlastně také díky tomu nás můžete spatřit na oficiálním
propagačním videu horoškoly z prvního horotreku →.
V podstatě k průběhu a tomu, jak jsme se měli, není potřeba nic dodávat. Video všechno prozradí!
Pár souvisejících odkazů:
Milan
8.-10. 4. 2011 | Vstup do galerie →
[12. března 2011] Další zlepšení! Naše 2BV Javorovy-Ostrý (25km) jsme dali za 3h 39min. Již po sestupu
z Javorového jsme měli náskok 12minut oproti nejlepšímu času. Bohužel výstup a sestup z Ostrého doprovázely velmi zrádné ledové plotny, nemluvě o zdržení, když Honza dostal
paralyzující křeče do hamstringu při sbíhání z Ostrého.
Je to škoda, podle našich záznamů jsme se tak připravili o podstatně lepší čas, který by se blížil 3h a 30minutám. Tak alespoň víme, že tahle meta je už nyní pro nás dosažitelná.
Nicméně příští týden nejspíše půjdeme s bandou opět z Ostravice do Třince, tentokráte po letošní trase B7
(Lysá-Travný-Ropice-MalýJavorový →).
Lysá Hora - Smrk
Na počátku bylo slovo, a to slovo dalo slovo a Lenochodi.cz si dali malý tréning
s Banzai teamem.
Sešli jsme se v Ostravici a vyšli si na Lysou, kde jsme se posilnili a poslunili. Z kopce jsme sešli na hráz
přehrady Šance odkud jsme vyšlápli na Smrk. Počasí bylo ideální a nálada optimální.
Jedinou šedou chvilkou byl sestup ze Smrku po červené, kde jsem speciálně já
hodil nespočet držkopádů na zledovatělé stezce. Jsem rád, že to skončilo jen
roztrženými kalhotami.
Ale to mě neodradí... začínám na trajdání po horách pociťovat jistou závislost.
Milan
26. 2. 2011 | Vstup do galerie →
[12. února 2011] Njuuu Rykoord! Milan si konečně koupil nové boty (Salomon XA PRO 3D ULTRA GTX W) a naše 2BV Javorovy-Ostrý (25km) jsme dali za 3h 48min. Jsme zvědaví, jak to zvládneme další sobotu. 26.2 přitvrdíme a dáme si jiné 2BV a sice Lysá-Smrk.
[1. února 2011] Tento rok máme v plánu se zúčastnit několika závodů, pochodů či her v přírodě. Takže, kde Lenochody můžete určitě potkat prozradí náš diář →
2BV - Javorový - Ostrý
Dlouho jsme nic nepřidali na náš web. Tak jsem oprášil
zrcadlovku, sbalil do batohu, čímž jsem jeho váhu zvětšil o polovinu, a Honzu smířil
s tím, že dneska u našich 2BV rekord rozhodně nepadne.
Kdo neví, co jsou to 2BV, pak vězte, že je to naše minimální tréningová trasa,
dlouhá 25km, na níž přecházíme přes naše "šostry" Javorový - Ostrý. Převýšení trasy
je zhruba stejné jako z Ostravice na Lysou Horu.
Nejrychleji jsme ji zatím ušli za 4h a 18minut, což je stále bída a úplně spodní
liga, spíš tak okresní přebor.
Nicméně jakmile sníh a ledy roztají a já si konečně pořídím nějaké nové pořádné runningové goráče,
musíme čas srazit pod tři hodiny! Teď jsem odkázaný na ty mé těžké alpinistické Asola,
které mají navíc velmi tvrdou podrážku, takže nic moc na hladký a kluzký povrch
a idiota v mačkách bych na Javošku rozhodně dělat nechtěl,
ale to podstané je, že se v nich blbě běhá a z kopce to je docela tvrdý masox.
Tož nic, nebudu to dále rozvádět. Podívejte se jak bylo ten den na horách krásně!
Milan
29. 1. 2011 | Vstup do galerie →
5BV - Pět Beskydských vrcholů
Konečně jsem usedl k počítači s úmyslem plácnout na Lenochody
jakže jsme to dopadli na 5BV. Sami tomu nemůžeme uvěřit! Zvládli jsme ujít něco přes
100km během 26,5 hodiny, vylézt na 4 z 5ti vrcholů a celkově jsme se umístili na 70.
místě z 263 registrovaných týmů. Pro nás je to nečekaný úspěch a vůbec obrovské
překonání našich hranic. Když si vzpomenu v jakém stavu jsem byl a jak jsem se cítil na v pořadí třetím
vrcholu... Ale o tom už více prozradí pár řádků v našem deníku →.
Bohužel tentokráte
bez fotografií. Focení a dokumentace během tohoto náročného závodu bylo asi to poslední,
na co bych pomyslel.
Nakonec z nějakých záhadných příčin, asi konstelace hvězd spolu s psychofyzickým vyšinutím, se
zachovaly artefakty
záznamu → před výstupem na Smrk sedlo.
Příští ročník si děláme ambice na všech pět vrcholů. Jak to dopadne se necháme překvapit.
V takovém závodu je vše ve hvězdách. Přihodit se může ledacos i dobře připravenému týmu.
Pokud zlepšíme naše umístění i čas, bude to důvod k oslavě... hned, co zase začneme normálně chodit a zvedat
ruce na stůl, abychom se najedli.
Pár souvisejících odkazů:
Milan
15.-17. 10. 2010 | Deník z 5BV →
[25. září 2010 - Milan] Sedli jsme na vlak a šli dojít trasu Beskydské sedmičky. Z Ostravice, přes Lysou, Travny, Ropici, Javorový a místo
do Řeky přes Malý Javorový jsme došli až domů zhruba za 10,5 hodiny. Tedá já. Honza to má domů o píď dál.
15. října fičíme na 5bv →. Aby se neopakovala nepříznivá zdravotní situace jako na B7, rozhodli jsme se do té doby
šetřit a nechat naše těla a mysli pořádně zregenerovat. I tak si nefandíme, že to ujdeme celé, byť by to byl krásný pocit.
Jde hlavně o to poznat své hranice! Držte nám palce ať to přežijeme...
Beskydská sedmička
Tak to máme za sebou. V pátek dne 17. 9. jsme se
vydali do Frenštátu pod Radhoštěm zůčastnit se Mistrovství ČR v eXtrémním horském
maratonu Beskydská sedmička (B7) →.
Takto řečeno to zní docela prestižně, ale naše kondice rozhodně prestižní nebyla.
Dali jsme si za cíl hlavně oněch 78 km ujít. Šlo hlavně o nevšední zážitek a tím
B7 rozhodně byla.
Kromě dobré nálady jsme si s sebou vzali i malý kompakt a
natočili naše amatérské video →.
Po jeho shlédnutí se dozvíte jednu smutnou zprávu 
. Ze závodu
jsme po zhruba 43 km odstoupili hlavně z důvodu, že se začal zhoršovat můj zdravotní stav. Ještě v pondělí před závodem
jsem ležel v posteli s teplotou a i přes Liborovy rady nechodit nemocný jsem neposlechl a bohužel se jeho slova naplnila. Nedoléčená nemoc
se začala znovu rozvíjet. Při sestupu ze Smrku jsem se rozhodl, že nemá cenu riskovat. Celý večer mě to pak mrzelo,
protože svaly, šlachy by mohly jít dál, dokonce ani náznak vznikajícího byť jen jediného puchýře.
Ale příští rok to dáme. Důležité je nepolevit a i v zimě a příští sezonu chodit, běhat a zkrátka makat, abychom tu pomyslnou K2 zdolali.
Milan
17.-18. 9. 2010 | Naše amatérské video z B7→ | Oficiální stránky B7→
[21. - 22. srpna 2010 - Milan] V rámci přípravy na 7bv →
a 5bv → jsme se vydali v sobotu 21. 8 kolem 10:00 z Třince na Lysou Horu přes
Ostrý, Slavíč a Bílý Kříž. Dorazili jsme v 18:24, najedli se, převlékli a v 19:33 se vydali stejnou cestou zpět noční
krajinou. Jelikož jsme před sebou viděli jen kousek země osvětlené čelovkami, efekt dlouhých kilometrů se o to více
umocnil. Oba jsme domů dorazili těsně před šestou. Já osobně jsem s výkonem spokojen: 77,5 km během necelých 20ti hodin (i s přestávkama).
Příště Lysou podnikneme přes Javorový a Travný, což je sice o cca 5km kratší trasa, za to ale s celkově o mnoho větším
převýšením.
Prohlídka zámku Bojnice
Tak nás trošku počasíčko zradilo, ale to bychom
nebyli my, abychom neměli náhradní plán
a sice prohlídku jednoho z nejromantičtějších zámků v Evropě Bojnice → a ZOO
v jeho těsné blízkosti. Tentokráte se omlouvám, ale nějak jsem nebyl schopen si
vybavit komentáře k jednotlivým fotografiím. Z prohlídky si pamatuju prd a to hlavně
proto, že jsem se zdržoval na chvostu houfu návštěvníků, abych mohl fotit, aniž
by mi někdo pořád lezl před objektiv.
Na druhou stranu, alespoň důvod se tam zase někdy podívat.
Milan
7. 8. 2010 | Vstup do galerie →
XII. ročník pochodu Podhůřím Jeseníků
Ani jsme si nestihli pořádně odpočinout z Krkonošů a
už jsme se vydali do Jeseníků. Přesněji do jejich podhůří kolem Zábřehu, kde jsme
se chystali zůčastnit 100km pochodu XII. ročníku "Podhůřím Jeseníků". Psychicky jsme
byli skvěle naladěni, ale naše nohy byly jiného názoru a po asi třiceti kilometrech
rychlé chůze po asfaltu už nám bylo jasné, že budeme rádi za alespoň
těch padesát. Nuže i tak to byl neobvyklý zážitek, když jdete polní cestou,
všude tma a na obloze září hvězdy, družice, letadla a sem tam UFO.
Tak třeba příští rok to zvládneme a prohlédneme si to podhůří i za dne.
Milan
9.7. - 10.7.2010 |
Vstup do galerie →
Přechod Krkonošů
Konečně! Už několik let se chystám, že pokořím
nejvyšší horu rodné země a ten čas právě nastal.
Využili jsme prodlouženého víkendu, zamluvili noclehy a vyrazili.
Balení probíhalo docela dobře. Po prvním
vážení krosny jsem musel ihned Honzovi napsat zprávu "11,7 kilo, budu muset
něco zredukovat... to zas bude Sofiina volba". Za chvíli mi Honza zavolal zpátky
a sdělil mi, že jeho krosna váží zhruba 25 kg.
No tak to mě hodně uklidnilo. Jestli on zvládne přenést tu svou tunu skrze celým
pohořím, tak já o sebe nemám obavy. I když mám pocit, že mu budu půjčovat nějaký
ten modafén, aby v těch horkých dnech nezahynul.
Ráno jsem si finálně dobalil krosnu a hodil znova na váhu. Super redukce!
Krosna váží už 12,6 kilo.
Čti dále →
Milan
3.7. - 6.7.2010 | Vstup do galerie →
[11. května 2010 - Milan] Tak jsem prošel nějaké fotky z výstavy hraček,
stavebnice merkur a večerníčků v Muzeu Třineckých železáren a města Třince a přidal jednu
Mašinku →.
Pamatuji si, jak jsme ji pouštěli s dědou a já jsem ji při přeskakování kolejí
nechtíc skopnul.
Na Špacír 2010
Nastal den Š (tedy pátek 7.5.2010) a já se vydal do Vsetína
na
Špacír 2010 → 100 km za 24 hodin. Že to bude perné jsem tušil již předem, ale teď mohu
v klidu říct, že kdo si to nezkusil (nebo něco podobného), tak si to prostě představit nemůže.
Na akci jsem se chtěl pečlivě připravit. Fyzická příprava sice nevyšla, protože
jsem se letos ještě stále ani jednou nevydal běhat a po horách jsem toho taky moc
nenachodil. Ale říkal jsem si, že se alespoň dobře vyspím a akci si užiju... Čti dále →
Honza
7.5. - 9.5.2010 |
Vstup do galerie →
Oběd ve Vídni
Až zpoza louže k nám na návštěvu do firmy, kde pracuji,
přiletěli Joe a Laurie, mimojiné také, abychom se osobně poznali. Přecejen, když s někým pracujete,
je lépe vědět o koho jde.
S nimi přiletěl i majitel naší společnosti, který dostal skvělý nápad zrealizovat
setkání na neutrální půdě
a sice ve Vídni. Takže jsme dopoledne vyrazili autem do Vídně, zašli společně na oběd,
prohlédli si centrum Vídně, zámek Belvedere › ,
dokonce jsme se podívali na Vídeňskou univerzitu .
Joe, Laurie a Jitka se večer vydali do Vídeňského koncertního domu → a
my jsme se s Jeffem vydali na prohlídkovou trasu po centru Vídně. Jezdili jsme křížem krážem tramvajema, metrem a chodili
pěšky. Průvodce nám dělal sám Jeff, neb ve Vídni několik let bydlel. No znal to tam jako vlastní boty.
Zavedl nás na večeři do opravdu stylové restaurace u Dvanácti apoštolů → .
No a pak jsme dále objevovali zákoutí večerní Vídně. Naprosto mě uchvátila všechna ta honosná architektura.
Interiér katedrály sv. Štěpána → byl
proťat minulostí a ta spusta zapálených svící. Kolem jedenácté hodiny jsme byli zpátky na hotelu,
a když se Joe, Laurie a Jitka vrátili, popřáli jsme si doboru noc a vyrazili autem zpět do Brna. Chcalo neuvěřitelně.
V jednu ráno jsem zalehnul. Ale nebyli jsme sami, co moc nenaspali. 
Joe i Laurie brzo ráno vyráželi směr Lednice a pak k nám do firmy.
Jukněte do galerie fotografií, které jsem ovšem nefotil já, páč se mi nechtělo s sebou tahat to své zrcadlo.
Fotky fotil Štěpán svou EVFkou a protože nebyly moc dobré světelné podmínky, tak jsem jim musel hodně pomoci v GIMPu.
Takže nevěřte těm obláčkům, bylo dost pod mrakem a originální
fotky působily docela depresivně.
Milan
4. 5. 2010 | Vstup do galerie →
Gírová, Trojmezí
Konečně! Ještě nikdy jsem nebyl na Trojmezí a ta chvíle návštěvy
tohoto místa právě nadešla.
A možná tomu bylo i dobře, neb podobu jakou ona Česko-Slovensko-Polská hranice nyní má,
jí byla vetknuta teprve nedávno. Opět se můžete podívat na několik fotek krajiny
naší vlasti té nejvýchodnější a určitě sami uznáte, že udělat si tam někdy výlet,
je skvělá volba. Tentokráte jsem mezi fotografie přidal i malé překvapení. Tou je
3d fotografie. Kdo znáte princip fungování tzv. stereogramů budete hnedka vědět, jak
se správně podívat. Kdo nezná, ten najde nápovědu pod fotografií.
Milan
25. 4. 2010 |
Vstup do galerie →
Bahenec, Stožek, Cieslar, Sošov
Počasí výšlapům prostě přeje! A další neděli má být opět
nádherně. Tak se nechte překvapit, kam nás nohy zanesou. Tentokráte nás zanesli
na horský hotel Bahenec a dále hřebenem podél Česko-Polské hranice přes Velký Stožek,
Sošov a Beskydské sedlo, kde jsme sešli rovnou do Nýdku. Mě osobně nějak Čantorka
pro tento rok omrzela.
Vlastně jsem tuto trasu vybral jen proto, abych vycvaknul ty hezké panorámatka.
Jaksi jsem, ani si nevzpomínám proč, s sebou neměl foťák, když jsme tudy šli prvně.
Nezapomeňte si kliknout na plnou velikost, ale ještě lépe se tam taky někdy
vypravte s dalekohledem.
Milan
18. 4. 2010 | Vstup do galerie →
[18. dubna 2010 - Milan] Batoh se naplnil o nové fotky na pozadí...
První jarní výšlap - Skalka - Velký Polom - Malý Polom - Slavíč - Ostrý - Kozinec
Jaro je opět tady i když se ještě docela ostýchá.
No a jelikož se potřebujeme dobře připravit na jeden velmi náročný vytrvalostní
podnik, rozhodli jsme se bez ohledu na počasí a zbytky sněhové pokrývky na horách
protáhnout naše hnáty pohodovější cca 40km procházkou.
Za sebe můžu stroze konstatovat, že když jsem dorazil domů, měl jsem hnáty
docela v prdeli. 
Nu což musí si
zvykat.
Milan
4. 4. 2010 |
Vstup do galerie →